Konzert
Baselský pěvecký sbor: G. F. Händel – Mesiáš
Basilejský pěvecký sbor uvede Händelovo slavné oratorium „Mesiáš“ (dirigent: Facundo Agudin, Orchestre Musique des Lumières; sólisté: L. Guillod, M. Fässler,
R. Burnens, A. Beuchat)
R. Burnens, A. Beuchat)
Basler Gesangverein
Hudební vedení: Facundo Agudin
Laurence Guillod – soprán
Mirjam Fässler – alt
Remy Burnens – tenor
Alexandre Beuchat – bas
Na Fishamble Street Music Hall v Dublinu, kde se 13. dubna 1742 odehrálo něco velkolepého, co rezonuje dodnes, dnes připomíná už jen oblouk. Pod vedením samotného skladatele zde mělo premiéru oratorium „Mesiáš“. Dublin Journal ve svém vydání ze 17. dubna nadšeně píše:
„Vznešené, velkolepé a něžné (The Sublime, the Grand, and the Tender...), v souladu s těmi nejvznešenějšími, nejmajestátnějšími a nejdojímavějšími slovy se spojily, aby unesly a okouzlily nadšené srdce i ucho do vyšších sfér.“
Libreto, které sestavil anglický mecenáš Charles Jennens z biblických textů, zahrnuje jak starozákonní proroctví, tak i Ježíšův život. Na rozdíl od pašijí Johanna Sebastiana Bacha nebyl Mesiáš nikdy určen k liturgickému použití, ale od samého počátku koncipován pro provedení v koncertních sálech a divadlech. Händel, který dokázal ocenit i finanční úspěch, věnoval výtěžek z premiéry třem charitativním organizacím působícím v Dublinu.
„Hallelujah“, zkomponované v zářivě slavnostním D dur, je spolu s Beethovenovou „Ódou na radost“ snad nejznámější sborovou skladbou v dějinách hudby. V Anglii se dodnes udržuje tradice „Standing for the Hallelujah Chorus“. Připomíná první londýnské provedení v roce 1743, kdy se podle tradice král Jiří II., dojatý krásou hudby, měl během refrénu spontánně postavit. Reakce krále možná připravila půdu pro společenské přijetí tohoto díla poté, co se náboženská smetánka zpočátku pohoršovala nad uváděním biblických textů v světských divadlech a koncertních sálech.
Od té doby se „Mesiáš“ těší neutuchající oblibě u publika i sborů po celém světě. Basilejský pěvecký sbor uvedlo toto dílo poprvé v roce 1849; letošní inscenace je již patnáctou v 202leté historii sboru.
Poznámka: Tento text byl přeložen pomocí strojového překladu, nikoliv lidským překladatelem. Může obsahovat chyby v překladu.
Hudební vedení: Facundo Agudin
Laurence Guillod – soprán
Mirjam Fässler – alt
Remy Burnens – tenor
Alexandre Beuchat – bas
Na Fishamble Street Music Hall v Dublinu, kde se 13. dubna 1742 odehrálo něco velkolepého, co rezonuje dodnes, dnes připomíná už jen oblouk. Pod vedením samotného skladatele zde mělo premiéru oratorium „Mesiáš“. Dublin Journal ve svém vydání ze 17. dubna nadšeně píše:
„Vznešené, velkolepé a něžné (The Sublime, the Grand, and the Tender...), v souladu s těmi nejvznešenějšími, nejmajestátnějšími a nejdojímavějšími slovy se spojily, aby unesly a okouzlily nadšené srdce i ucho do vyšších sfér.“
Libreto, které sestavil anglický mecenáš Charles Jennens z biblických textů, zahrnuje jak starozákonní proroctví, tak i Ježíšův život. Na rozdíl od pašijí Johanna Sebastiana Bacha nebyl Mesiáš nikdy určen k liturgickému použití, ale od samého počátku koncipován pro provedení v koncertních sálech a divadlech. Händel, který dokázal ocenit i finanční úspěch, věnoval výtěžek z premiéry třem charitativním organizacím působícím v Dublinu.
„Hallelujah“, zkomponované v zářivě slavnostním D dur, je spolu s Beethovenovou „Ódou na radost“ snad nejznámější sborovou skladbou v dějinách hudby. V Anglii se dodnes udržuje tradice „Standing for the Hallelujah Chorus“. Připomíná první londýnské provedení v roce 1743, kdy se podle tradice král Jiří II., dojatý krásou hudby, měl během refrénu spontánně postavit. Reakce krále možná připravila půdu pro společenské přijetí tohoto díla poté, co se náboženská smetánka zpočátku pohoršovala nad uváděním biblických textů v světských divadlech a koncertních sálech.
Od té doby se „Mesiáš“ těší neutuchající oblibě u publika i sborů po celém světě. Basilejský pěvecký sbor uvedlo toto dílo poprvé v roce 1849; letošní inscenace je již patnáctou v 202leté historii sboru.
Poznámka: Tento text byl přeložen pomocí strojového překladu, nikoliv lidským překladatelem. Může obsahovat chyby v překladu.